Vždycky rád říkal, že se stal hercem, protože se nikdy nenaučil deskriptivní geometrii. Jeho studium bylo opředeno neúspěchy, a po účasti ve vinohradskému ochotnickému spolku VAVŘÍN se rozhodl přidat ke kočovné divadelní společnosti Karla Hroudy, kde trávil část roku 1926 a jaro roku 1927 a pak přešel ke společnosti Jana Drobného a později společnosti Oldřicha Nádhery. Stal se tedy divadelním hercem a posléze i hercem filmovým.
Ještě ve společnosti Oldřicha Nádhery si jej povšiml Jaroslav Hurt, v tu dobu bývalý člen činohry ND a profesor konzervatoře. Hurt jej doporučil a přijal ke studiu a vymohl mu státní stipendium z Vojanovy nadace. V letech 1927 až 1930 tedy Jan Pivec navštěvoval dramatické oddělení Státní konzervatoře hudby v Praze. Jeho třídním učitelem byl např. i Rudolf Deyl. K jeho spolužákům patřili např. Vlasta Fabianová, Marie Glázrová, Miloš Nedbal, Nelly Gaierová a Hana Vítová.
Po vystřídání několika divadelních scén (mj. Osvobozené divadlo, žižkovská Akropolis, v letech 1930 – 1934 Slovenské národní divadlo) zakotvil na pozvání K.H.Hilara v roce 1934 v pražském Národním divadle, ve kterém setrval bezmála čtyřicet let. Vrcholem Pivcova divadelního herectví byla role Falstaffa v Shakespearových Veselých paničkách windsorských.
Ve filmu proslul jako tradiční milovník, jako například ve snímku Poznej svého muže režiséra Vladimíra Slavínského. Spoluúčinkovali například Jaroslav Marvan, Theodor Pištěk anebo Marta Fričová. Nezapomenutelná je také, mimo jiné, jeho nádherná role panského správce v televizním filmu se zpracováním Jiráskovy Lucerny.
Jeho herecká generace sestávala z aktérů jako byl Ladislav Pešek, Jiřina Steimarová, Jiřina Štěpničková anebo Stanislav Neumann. Po druhé světové válce přišla i nová vlna v kultuře, a tak nebyl příliš žádán zejména v divadle, ve kterém se navíc stále střídalo vedení. Své štěstí zkusil ve filmu, postavu krále Zikmunda Lucemburského ztvárnil například ve filmech Vávrovy husitské trilogie Janu Hus (1954), Jan Žižka (1955), zahrál si i ve snímku Láska jako trám (1967).
Do svých 51 let byl starým mládencem, žil se svou matkou. Svou ženu Věru potkal v Národním divadle, kde byla zaměstnána jako účetní. Navzdory svému povolání herce nebyl příznivcem bujarých večírků, a proto se jich účastnil jen poskrovnu. V soukromí domova si rád četl a maloval.
Herectví se musel vzdát, protože trpěl srdečním astmatem a ucpáváním cév. Zemřel ve svých 73 letech ve Vinohradské nemocnici v Praze. Je pochován na Vinohradském hřbitově.
zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Pivec
