Po ukončení studia na gymnáziu v Praze pokračoval na bohoslovecké fakultě, kde strávil necelé dva roky. Poté žil rok v Bavorsku. Po roce 1891 nastoupil jako úředník k poště, pak byl jmenován ředitelem knihovny ministerstva pošt a ředitelem Poštovního muzea a archivu.
V roce 1894 založil společně s Arnoštem Procházkou časopis Moderní revue, ve kterém uveřejňovali zejména českou a francouzskou dekadentní tvorbu. V následujícím roce se v červnovém čísle časopisu Karásek poprvé v českých dějinách pokusil o veřejnou obhajobu homoerotického cítění, což bylo jeho osobní téma. Za první republiky postupně vydával dva "listy pro sexuální reformu" - Hlas a Nový hlas.
Během svého života shromáždil rozsáhlou soukromou knihovnu (48 000 svazků) a sbírku slovanského umění a grafiky (40 000 položek). Roku 1922 tuto tzv. Karásovu galérii věnoval Československé obci sokolské, která sídlila v Tyršově domě v Praze, s podmínkou, že ji bude do konce života spravovat. Od roku 1954 je součástí Památníku národního písemnictví sídlícím na pražském Strahově.
Byl také spisovatelem, autorem řady básní i próz. Některé z jeho románů jsou nyní řazeny do literatury science fiction. Zemřel téměř zapomenutý v Praze roku 1951 na zápal plic.
Po celý život vášnivě sbíral obrazy z celého světa a jeho sbírka je dodnes největší sbírkou moderních obrazů v celé Evropě. Později byla zestátněna a vystavena v českých muzeích.
zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Kar%C3%A1sek_ze_Lvovic
