Jan Palach se narodil v Praze roku 1948. Pocházel ze Všetat, kde také vyrůstal. Vystudoval Gymnázium v Mělníku. Na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy nebyl v roce 1966 přijat, i když uspěl při přijímacích zkouškách. Začal proto studovat na Vysoké škole ekonomické. V roce 1968 svůj pokus dostat se na Filozofickou fakultu zopakoval, tentokrát úspěšně. Na podzim se účastnil mnohých protestních akcí proti okupaci, včetně studentské stávky. Protože však neviděl žádný významný pokrok, pravděpodobně začal uvažovat o radikálnější akci.
V lednu 2009 bylo zveřejněno, že historici objevili dokument, podle kterého Palach v lednu 1969 chtěl, aby studenti obsadili budovu rozhlasu. Jan Palach svůj návrh odeslal 10 dnů před svou sebevraždou v dopisu adresovaném tehdejšímu studentskému vůdci Luboši Holečkovi (ten v době normalizace tragicky zahynul pod koly osobního automobilu, když čekal na stanici tramvaje na Invalidovně v Praze - což dodnes budí spekulace o režii StB, neboť řidič byl jejím příslušníkem). Dokument objevil historik Petr Blažek, který se pokusil sestavit co nejpřesnější rekonstrukci událostí, které předcházely Palachovu sebeupálení, samotný čin i následné události včetně vyšetřování příslušníky Veřejné bezpečnosti. O svém posledním činu se ovšem před jeho vykonáním nikomu nezmínil.
O tom, že čin Jana Palacha nebyl krokem zoufalého a nešťastného člověka, svědčí přepis rozhovoru, který s Palachem před jeho smrtí natočila ošetřovatelka Zdenka Kmuníčková. Palach jí sdělil, že k tomu, aby se zapálil, potřeboval vztek.
Pohřeb Jana Palacha dne 25. ledna 1969 se stal velkým protestem proti pokračující okupaci. Po vzoru Jana Palacha se druhý den po jeho úmrtí upálil 20. ledna 1969 na pomníku T.G. Masaryka v Plzni Josef Hlavatý. Zemřel 25. ledna 1969. Přesně měsíc po pohřbu Jana Palacha – 25. února 1969 – se na Václavském náměstí upálil osmnáctiletý student šumperské železniční průmyslovky Jan Zajíc. V dubnu 1969 je následoval v Jihlavě Evžen Plocek. Ačkoliv tyto protestní sebevraždy hluboce otřásly veřejným míněním, neměly větší vliv na politickou situaci v tehdejším Československu (ohlasy překonány pokračující z Moskvy řízenou normalizací).
Jan Palach byl pohřben na Olšanských hřbitovech. Roku 1973 byly jeho ostatky, bez souhlasu pozůstalých, zpopelněny a popel uložen v rodných Všetatech. Převoz proběhl tajně a narychlo. Prázdný hrob byl však hojně navštěvován i nadále. V roce 1990 se urna s popelem vrátila na Olšanské hřbitovy.
Jan Palach je in memoriam nositelem Čestné medaile T. G. Masaryka za věrnost jeho odkazu, kterou mu udělilo jako prvnímu Masarykovo demokratické hnutí.
Řád Tomáše Garrigua Masaryka 1. třídy převzal za Jana Palacha od prezidenta Václava Havla jeho bratr Jiří Palach v roce 1991.
zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Palach
